Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 23. listopadu 2019.



















Lom Velká Amerika

Lom Velká Amerika vstoupil do širokého povědomí veřejnosti nejprve jako romantická kulisa řady českých i zahraničních filmů, natáčel se tady Limonádový Joe, Malá mořská víla, Cesta na severozápad a mnohé další. Až později se stal, i proti vůli správy lomů, vyhledávaným turistickým cílem.

Těžba ve „Východním“ lomu poblíž obce Mořina byla ukončena v roce 1963 a vstup do jeho areálu, potažmo do celé navazující soustavy lomů, byl pro veřejnost zakázán. Přesto sem přicházeli první návštěvníci, speleologové, ornitologové i trempové. První zde hledali krasové jevy, druzí mapovali výskyt několika druhů netopýrů, třetí hledali ve zdejších štolách i lomech dobrodružství. Někteří, většinou vinou vlastní neopatrnosti, zde nalezli smrt. Mnohá úmrtí jsou dodnes obestřena rouškou tajemství a jsou připisována místní nechvalně proslulé legendě Hansu Hagenovi, příslušníkovi Wehrmachtu, který se tu údajně skrýval a jehož ostatky byly prý nalezeny ve štolách v roce 1969 a v pozdějších letech pomocí DNA identifikovány. Jiné oběti prokazatelně zmizeli ve zdejších štolách beze stopy. To vedlo ke stále přísnějším zákazům vstupu za strany správců lomu i k občasným, mnohdy razantním, kontrolám návštěvníků lomů tehdejší Veřejnou bezpečností. Úctyhodné rozměry lomu, kolmé stěny, jezírko na dně s křišťálovou a z pohledu od okraje lomu modrou vodou, byl pravděpodobně důvod, proč se mu začalo říkat Velká Amerika nebo také český Grand Canyon. Dle jiné verze dostal jméno podle amerického způsobu těžby.

Pohled do hlubin dolu v 70tých letech minulého století, kdy v něm i v jeho okolí nebylo množství náletové zeleně, byl vskutku impozantní. Obzvláště letecké záběry byli úchvatné. Není proto divu, že si tyto snímky brzy našli svoje místo v nástěnných kalendářích. To ovšem přineslo obrovskou vlnu zájmu veřejnosti.

Podstatnou roli v návštěvnosti lomu sehrála blízkost Prahy a dobré železniční spojení. Ze stanice Karlštejn vás sem dovede kolem lomu Malá Amerika a Mexiko po cca 6 km žlutá turistická značka, zpět se můžete vydat třeba cca 7 km dlouhou cestou do stanice Srbsko u Karlštejna. Železniční přepravce České dráhy, na rozdíl od ostatních přepravců, se čtyřnohými kamarády problém nemá. U východního konce lomu je zastávka autobusu. Sem vás dovezou ve všední dny dva spoje Pražské integrované dopravy a o víkendu jeden. Pokud zvolíte tuto možnost, pak vycházka od Velké k Malé Americe a zpět je po žluté značce cca 5km. Musím říci, že o víkendech tu bývá dosti plno a pro vycházku se psem je lepší zvolit všední den.

Na východní straně lomu, při cestě z obce Mořina do obce Kozolupy, v blízkosti autobusové zastávky, nechala správa lomu zřídit parkoviště a na výše uvedené žluté značce několik bezpečných vyhlídek do jmenovaných lomů. Lidé, kteří sem přijíždějí, lomy většinou vnímají jako estetický prvek v krajině. Je škoda, že při tomto chvályhodném počinu správa nepřidala informační tabuli (nebo jsem ji přehlédl) o historii, a především o jedinečnosti této technické památky, kterou někteří odborníci co do významu srovnávají se stavbou blízkého hradu Karlštejna.

Dovolte mi, abych to napravil a alespoň několika větami vám přiblížil lomy Mořina jako technickou památku. Těžební práva k dolování vápence v katastru obce Mořina získal 4. prosince 1890 Gottfried Bächer, vlastní těžba byla zahájena v roce 1891. Způsob dobývání vápence, který zde byl použit, je naprosto unikátní a neměl obdobu v celé rakousko-uherské monarchii, ani v okolních zemích. Systém průzkumných štol vyhledával nejkvalitnější ložiska vápence, navíc uloženého kolmo, v kombinaci s otevřenými lomy, kdy jednotlivé desky vápence byly odspodu odtěženy, za použití minimálního množství trhaviny se odlupovaly a vlastní vahou padaly na dno lomu, byl nejen průkopnický ale především ekonomický. Rozšíření průzkumných štol na štoly dopravní a jejich návaznost na stávající železniční sít umožnila zásobovat vápencem železárny, cukrovary, místní i vzdálenější vápenky.

Zdejší vápenec přispěl k obrovskému vzestupu průmyslové výroby v Čechách na přelomu 19. a 20. století. České země se staly průmyslovým srdcem monarchie a český průmysl základem úspěchů první republiky, na jehož tradicích stojí česká průmyslová výroba do dnešních dnů.

Areál zdejších lomu by si zasloužil víc než místy nevábnou, tisícem párů bot vydupanou stezku v náletovém porostu. Snad se někdy najde způsob, který by pomohl vzkřísit tuhle jedinečnou technickou památku a zpřístupnit ji veřejnosti. Vyjádřili bychom tím i úctu těm, kteří toto jedinečné dílo vytvořili. Zatím se musíme spokojit pouze s tím, že jednou do roka zpráva CHKO ve spolupráci se správou lomů a spolkem Hagen Mořina otevírá hlavní štolu, dotýkající se lomu Malá Amerika, veřejnosti u příležitosti Evropského dne chráněných území. Loni bylo na tuto akci vydáno necelých 1500 vstupenek. Lze zde domluvit i individuální prohlídky lomu.