Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 25. září 2018.




Booking.com
Na Pálavě začíná jaro dřív

Pro většinu lidí z Čech je dálnice z Brna na Bratislavu nebo z Brna do Vídně spojena s cestou za poznáním či dovolenou na jihu Evropy. Chcete-li si užít víkendový, lehce opojný pocit středomořské a přitom domácí atmosféry, pak nemusíte jezdit tak daleko. Postačí vám k tomu navštívit nejzápadnější výběžek panonské nížiny, nejteplejší a zároveň nejsušší území v naší zemi, chráněnou krajinnou oblast Pálava.

Výpadovka z Brna na Vídeň vás povede zvlněnou moravskou krajinou přes Novomlýnské nádrže k Mikulovu. Oku lahodící kulturní krajina, plná nedozírných vinic, umocněná zdaleka viditelnou dominantou táhlého vápencového hřebene pavlovských vrchů vás okouzlí. Stejně tak vás okouzlí městečko Mikulov, se svým zámkem, zámeckou zahradou i starobylým náměstím. Mnohým návštěvníkům připomíná Toskánsko.

Zdejší zámek (otevřen v sezoně) je bohužel pro čtyřnohé kamarády uzavřen, ale zas tak velká škoda to není. Vynahradí vám to vycházka na několik stovek metrů vzdálený Svatý kopeček, ze kterého je na zámek i městečko kouzelný pohled. Temeno holého vápencového kopce je ozdobeno zvonicí a kaplí sv. Šebastiána a několika menšími kaplemi. Odtud se vám naskytne nezapomenutelný, takřka kruhový výhled k našim východním i jižním sousedům, za dobré viditelnosti i do vzdálenosti více než sto kilometrů.

Pokud se vám zdejší panorama zalíbí, nechte se zlákat na jednu z nejkrásnějších turistických cest u nás, cestu plnou skvělých vyhlídek, do srdce CHKO Pavlovské vrchy. Vyrazit můžete pěšky od Kozího hrádku, dříve jednoho z obranných prvků středověkého města, dnes jedné z dominant Mikulova, po červené turistické značce směrem na Děvín, nejvyšší kopec (549 m. n. m.) Pálavských vrchů, nejmenšího moravského pohoří. Cesta tam i zpět je přece jen po kratších zimních vycházkách náročnější, dohromady čítá cca 20 km. Nehledě k tomu, že nejzajímavější, nejkrásnější a z vědeckého pohledu nejcennější je až území státní přírodní rezervace Děvín (vyhlášené v roce 1946) a ta je na opačném konci hřebene. Přesun autem z Mikulova přes Klentnici do Pavlova trvá pár minut, ale ušetří kus cesty. Auto můžete nechat na parkovišti v horní části starobylé vinařské obce Pavlov a odtud po turistické cestě vzhůru k mohutné zřícenině hradu Děvičky (428 m. n. m.) nebo taky Dívčí hrady. Hrad je v písemných pramenech vzpomínán již v roce 1222, za jeho zkázou stojí švédská vojska, která ho zničila během třicetileté války. Z Děviček se vám otevře jeden z úchvatných pohledů, tentokrát na sever do moravské nížiny, za dobré viditelnost rozeznáte Chřibské vrchy i Malé Karpaty.

Pálavský hřeben, vápencová kra, byla vyzdvižena ze dna druhohorního moře alpinským vrásněním, tyčí se několik stovek metru nad okolní zvlněnou krajinou a je zdaleka viditelnou, mohutnou dominantou zdejšího kraje Jeho místy kolmé skalní stěny a prudké svahy jsou ostrůvkem ryzí neporušené přírody a útočištěm vzácných rostlin a živočichů. Nejvzácnější ze zdejší flory je endemický hvozdík Lumnitzerův, na stolové hoře u Klentnice se vyskytuje jediné stanoviště šalvěje etiopské u nás. Z trav tu naleznete kavyl skalní. Zahlédnout můžete písečnici velkokvětou. Krásné a charakteristické jsou zdejší porosty nízkých kosatců žlutých a modrých. Nemusíte být zrovna botanikem, přesto budete nadšeni krásou zdejší rozkvetlé stepi. Navíc na jaře zde bývá proti letním měsícům relativně málo návštěvníků.

Neméně zajímavá je i zdejší fauna. Srdce entomologa i běžného turisty zajásá, když spatří roháče obecného, tesaříka obrovského či kudlanku nábožnou. Žije zde i množství motýlů, například otakárek ovocný i otakárek fenyklový, pestrokřídlec podražcový a celá řada dalších. Domov tu má i největší evropský noční motýl martináč hrušňový. Z množství zde žijícího ptactva je významný dudek chocholatý, vlha pestrá, zedníček skalní. Ve zdejších skalních dutinách žije i několik druhů netopýrů.

Na všechny tyto zajímavosti vás budou upozorňovat tabule naučné stezky „Pálava“, které budete potkávat cestou a které vám zpřístupní červená turistická značka. Hlavní hřeben můžete obejít kolem dokola, poznáte nejenom prosluněné příkré skalní stěny na východě i soutěsky na západní straně hřebene, kudy se dostanete zpět k autu. Cesta je schůdná celoročně, jen v zimních měsících je nutná zvýšená opatrnost. Mnohdy se stane, že doslova několik výškových metrů změní mokré a sychravé počasí na úbočích hřebene v bílé království jinovatky ve výše položených partiích.

Při cestě zpět autem se můžete zastavit u Sirotčího hrádku a seznámit se s jeho smutnou historií. Z pohledu pejskaře má tento kraj jednu velkou chybu. Místní poskytovatelé ubytovacích služeb žijí z vinařské a cykloturistiky a najít slušné ubytování pro návštěvníka se psem je dost obtížné. Přesto stojí tento kraj za návštěvu, je krásný.