Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 24. února 2018.


Booking.com
Národními parky k Jadranu

Při svých cestách vyhledávám méně frekventované cesty i méně vytížené hraniční přechody. To, že je cesta delší, mi nevadí. Nespěchat, odpočinout si a něco zajímavého cestou vidět, to je můj cíl.

Dobrým tipem, jak naplnit výše uvedená slova, je vydat se do Chorvatska po maďarských silnicích a dálnicích. Jednou ze zastávek vaší cesty může být městečko Moháč poblíž maďarsko-chorvatských hranic. Před Moháčem narazíte na upoutávky zvoucí na návštěvu maďarského národního parku Duna-Dráva Nemzeti Park (lokalit pod tímto názvem je na jihu Maďarska hned několik). K nejvzácnějším patří přírodní rezervace Gemenc, přístup do ní je však z důvodu ochrany omezen. Nahlédnout do zdejší krajiny můžete z oken úzkokolejné dráhy, odbočující od trati Baja – Bátaszék, která vás proveze severní částí národního parku. Neméně zajímavé jsou plavby loděmi všech velikostí po Dunaji. V infocentru v městečku Baja si lze domluvit i individuální projížďky čluny na zajímavá místa parku.

Několik km před maďarsko-chorvatskou hranicí vás přivítá pohledné městečko Mohács. Místo, kde se rozhodlo na dlouhá staletí o osudu českého království. Místo, kde se tehdy 16letý česko-uherský král Ludvík Jagelonský postavil se svým vojskem desetinásobné přesile vojsk tureckého sultána Sulejmana. Bitvu prohrál, na bojišti zůstaly tisíce mrtvých vojáků, mezi nimi i několik stovek Čechů. Sám král při ústupu spadl s koně a v těžkém brnění se utopil. Tato bitva na dlouho ovlivnila život střední a východní Evropy. Habsburkům otevřela cestu na český trůn, Turkům cestu k Vídni, kterou o několik let později oblehli, a naštěstí nedobili. Pod svrchovanost osmanské říše se dostala větší část tehdejšího Uherska.

Maďarsko-chorvatskou hranici překročíte u Udváru a vydáte-li se směr Osijek, můžete navštívit jeden z nejzajímavějších a nejcennějších národních parků Evropy, chorvatský národní park Kopački Rit. Kopačkému národnímu parku se, především mezi biology, přezdívá evropská Amazonie. Rozkládá se v dunajské nížině mezi dvěma řekami, Dravou a Dunajem, které zdejší území po tisíciletí ovlivňovaly a přetvářely. Dnes řeky společně ze dvou třetin tvoří hranici národního parku, Dunaj východní hranici, ta je zároveň státní hranicí mezi Chorvatskem a Srbskem. Dráva pak tvoří jižní hranici parku. Ta v soutoku s Dunajem vytváří v Evropě naprosto ojedinělou vnitrozemskou deltu. Rozsáhlé plochy zdejších bažin, mokřadů, slepých ramen, jezer a písečných prahů se rozkládají na celkové ploše 23.891 ha, z toho 7.143 ha je zvláště chráněným územím od roku 1967. V roce 2012 byl park začleněn jako součást biosférické rezervace MURA – DRÁVA - DUNAJ pod ochranu UNESCO. Je zahrnut do seznamu území chráněných tzv. Ramsarskou úmluvou. Rovněž spadá pod program NATURA 2000.

Zdejší soustava mokřadů patří k největším a z přírodního hlediska nejméně narušeným územím Evropy. Rozkládá se převážně na území Chorvatska. Státní hranice však dunajskou nivu přetnuly, část je dnes v Srbsku, část v Maďarsku. Páteří zdejších národních parků je řeka Dunaj. Význam tohoto území spočívá v jeho dynamice opakujících se záplav. Každé jaro je většina území parků zaplavena. Jak voda ustupuje, krajina se každým dnem mění. Louky rozkvétají koberci květin, jezera a slepá ramena lekníny. Tichý svět mokřin, bažin, podmáčených luk, slepých či živých ramen, jezer a rákosin, lužních či velmi vzácných stovky let starých dubových lesů, ukrývá více než 140 chráněných rostlin, z nich několik je endemitů, létá zde na 500 druhů motýlů a na třicet druhů vážek. Ve zdejších vodách žije na 50 druhů ryb. Park je rájem především vodního i drobného ptactva, nezastupitelnou úlohu mají i dravci, nejvzácnější je orel mořský a orel bělohlavý. Hnízdí tu na 260 druhů ptáků. Svůj domov zde našel čáp černý i bílý, několik druhů volavek, bukač, potápky, divoké kachny i husy. Desítky druhů tažných ptáků tady nalézají odpočinek při každoroční migraci.

Ve zdejších velmi vzácných starých dubových lesích žije obrovské množství chráněných živočichů, patří k nim bobr, vydra říční, kuna lesní i skalní, lasička, kočka divoká, liška, srnčí i černá zvěř. Stáda jelenů čítají stovky kusů a trofeje z nich patří k těm nejcennějším. Navštívíte-li park v září, zcela jistě uslyšíte troubení jelenů, které je slyšet kilometry daleko. Nebyla tu v minulosti vyvíjena žádná hospodářská činnost. Území dnešního národního parku patřilo k nejlepším loveckým revírům rakousko-uherské monarchie. Lovil zde císař František Josef I, Ferdinand d'Este, president Josip Broz Tito a mnozí další. Tradice lovu se zde udržela celá staletí, až do dnešních dnů. I dnes sem přijíždí řada návštěvníků za lovem vysoké či černé zvěře, který je provozován v okrajových částech parku, stejně jako rybolov. Lovecké trofeje odsud i z výše jmenované Gemencs patří i ze světového hlediska k těm nejcennějším a nejkrásnějším.

Pro návštěvníky se psem to má tu výhodu, že místní průvodci i správa parku si zvykli na to, že lovci přijíždí i se svými psy. Tudíž je nepřekvapí, když vás bude provázet váš čtyřnohý kamarád. Vstup do parku je psům povolen na vodítku a je zdarma.

Vstup do parku naleznete u vsi Kopačevo, je tam parkoviště, info centrum, restaurace a možnost příjemného posezení na terase. Správa parku pro návštěvníky připravila celou řadu vycházek s cílem seznámit je s krásami parku. Svést se můžete s ostatními návštěvníky a průvodcem výletní lodí, stejně tak si můžete zapůjčit kánoi a absolvovat 19 km okruh říčním rameny a v tichosti pozorovat zdejší přírodu. Můžete se také projít po povalovém chodníku nad jezerem a navštívit místní naučné stezky. Domluvit jdou i prohlídky parku, zaměřené na pozorování či focení ptactva i divoké zvěře. Záleží na vás, který program si vyberete.

Rozloučit s parkem se můžete jízdou po silnici, na západní straně parku je vybudována na vysokém břehu a vy budete mít část parku pod sebou jako na dlani a možná si také řeknete, že je načase dojet k moři. Dálnici směr na Zagreb se nevyhnete, ale útěchou vám může být, že provoz tu bývá v mezích normálu a jestli máte namířeno někam na jih, třeba na Makarskou, pak z ní sjeďte směr Sisak, Glina a před Karlovacem se napojte na silnici číslo jedna, která vás tam dovede. Cestou se můžete zastavit v národním parku Plitvická jezera a pak už k moři.


ZPĚT