Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 18. srpna 2018.




Booking.com
Na hoře Kozákov vám procházku se psem možná obohatí nález polodrahokamu.

O hoře Kozákov slyšel snad každý, zmínil se o ní Jan Neruda ve svém Hastrmanovi, který je součástí Povídek malostranských, učili jsme se o ní na základní škole v hodinách přírodopisu. Do podvědomí nás všech vstoupila se svými 744 m.n.m. jako nejvyšší dominanta Českého ráje a především jako naleziště bohaté na celou řadu polodrahokamů.

Zdejší kraj je naším nejznámějším nalezištěm minerálů, ti méně zkušení mohou zkusit své štěstí přímo na Kozákově v lomu pana Votrubce. Mimochodem z tohoto lomu pochází ty nejkrásnější exponáty českých mineralogických sbírek. Při mé poslední návštěvě v tomto lomu jste za mírný poplatek mohli hledat svůj polodrahokam. Pokud se vám ho povede najít, majitel lomu vám ho rád rozřízne a vyleští. Mimo to si můžete v jeho mini muzeu prohlédnout řadu unikátních kamenů, které se zde našli. V zimním období je lom bohužel uzavřen stejně jako řada památek v okolí.

Polodrahokamy však můžete v této oblasti nalézt na i na řadě dalších míst. Acháty a chalcedony se vyskytují na polích v okolí obcí Košov, Norcínov, Žlábek či Libuň. V oblasti Nové Paky můžete nalézt kousky zkamenělých dřev a rovněž pecky achátů. V okolí městečka Železnice se dají najít karneoly. V potoce v Bradlecké Lhotě se vyskytují české granáty. V oblasti je několik činných lomů, ve kterých se těží čedič, matečná hornina olivínu, v některých se těží pegmatit obsahující mandlovec s peckami achátů či ametystů. Z bezpečnostních důvodů je však přístup do nich zakázán.

A jak polodrahokamy poznat? Krystaly olivínu májí nádhernou zelenou barvu a v tmavě šedivém čediči je nelze přehlédnout. České granáty jsou droboučké, 1 až 2 mm, a mají jasně červenou barvu. Acháty, ametysty, chalcedony se vyskytují v peckách nebo mandlích, pokud je uvidíte v matečné hornině pegmatitu, poznáte je. Na zoraných polích bývají ve tvaru nenápadných valounů, jejich krása vynikne po rozřezání a vyleštění. Některé bývají duté, říká se jím geoda a jsou vystlány krystaly křišťálu, ametystu, záhnědy, vzácně citrínu.

Najít takový kámen může být životním zážitkem, podzim je na jejich hledání vcelku dobrý čas, pole jsou zoraná a kameny po deštích umyté. Lépe se rozpozná, zda se jedná o obyčejný kámen nebo vzácný úlovek. Při brouzdání po polích, kde se vzácné kameny nachází, vám ani nepřijde, že vaše boty, kalhoty i váš pes jsou obaleny ornicí, vidina nálezu je vzrušující. Také se vám může stát, že na nějaké polní cestě nebo místní komunikaci objevíte fůru kamene z místních lomů, určených na vyspravení oné komunikace, pak ji nezapomeňte prohrábnout, vaše psiště se jistě nadšeně přidá, právě v ní se může skrývat váš vytoužený polodrahokam. Pokud se vám podaří najít kámen optimálních rozměrů, u něhož po opracování vynikne jeho jedinečná krása, místní mistři zlatníci vám z něho vykouzlí originální šperk.

Hora Kozákov i její okolí je z geologického hlediska natolik zvláštní a minulost tak bohatá, že její popis by naplnil několik odborných publikací, to byl důvod, proč na tomto území vznikl geopark, který se v roce 2010 připojil do sítě evropských geoparků, které jsou v seznamu kulturního bohatství UNESCO.

Zdejší kraj byl osídlen už od pravěku, v některých hrobech se našli místní polodrahokamy jako součást nástrojů nebo šperků. Za dob Karla IV. byl největší zájem o jaspisy, ametysty a chalcedony, kterými byli zdobeny kaple a kostely. V dobách Rudolfa II. zde působili císařští hledači drahých kamenů. V blízkém Turnově byla 8 listopadu 1884 založena odborná škola pro úpravu drahokamů. Jejím zakladatelem byl sochař Josef Malina absolvent umělecko-průmyslové školy ve Vídni. Drahé kameny se tu upravují dodnes, výrobou šperků z nich i na zakázku se na Turnovsku zabývá hned několik klenotnických ateliérů. Tradičním výrobcem šperků z místních minerálů, především českých granátů, je pak výrobní umělecké družstvo Granát v Turnově.

Kozákov je především půvabné a velmi navštěvované místo, v 19. století se tady konali tábory lidu. V roce 1928 tu Český svaz turistů nechal postavit turistickou chatu, ta byla rekonstruovaná v roce 2003. Od roku 2002 je hora součástí chráněné krajinné oblasti Český ráj. Vrchol je křižovatkou turistických cest a místem dalekého kruhového výhledu, který si můžete vychutnat z plošiny pro veřejnost, umístěné ve výši 24 metrů, na 48 metrů vysoké telekomunikační věži. Za dobré viditelnosti je možné přehlédnout čtvrtinu Čech. Vrchol hory je dobře přístupný po silnici, ze které je odbočka k turistické Riegrově chatě a zmíněné rozhledně.

Místo je jako stvořené k vycházkám se čtyřnohým kamarádem. Krásné a rozlehlé louky, daleké výhledy, modrá obloha nad hlavou, pocit volnosti je dokonalý, v době pozimních inverzí bývá vrchol zalitý sluncem a dole v údolích se válí mlha. Občerstvit se, případně přespat, můžete ve výše zmíněné Riegrově chatě, její personál je psům přátelský. Parkovat můžete přímo u chaty. Některé stezky jsou bohužel po poslední vichřici Herwart (31.10.2017) dost poničeny a je na ně vstup dočasně zakázán.