Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 23. listopadu 2019.




U zrodu vídeňského řízku stál maršál Radecký

Najít v české zemi někoho, komu by nechutnal smažený řízek, by bylo nejspíš hodně těžké. Své místo má na svátečních či slavnostních tabulích, běžně ho najdeme na jídelním lístku bezpočtu restaurací.

Vepřový smažený řízek patří k mým nejoblíbenějším pokrmům a na příloze zrovna netrvám, od dětských let zastávám názor, že ten kus masa je přece obalen ve strouhance, tak proč k němu jíst i něco jiného. Přiznávám, že řízek můžu i sedmkrát do týdne.

Stejný názor zastává i moje psiště, je nadšené, když smažím řízky, protože ví, že se o ně s ním podělím, jednu chybu to však má, psištěti smažená strouhanka nedělá dobře, takže řízek pro něj ve strouhance neobalím, aby si mohl na kusu masa pochutnat. V restauraci z jeho řízku strouhanku oloupu a sním sám, přílohu sníst musím, už tak jsme tam za exoty.

Už vás někdy napadlo, odkud se v našem jídelníčku smažený řízek vzal? Pokud usoudíte, že má něco společného s vídeňským řízkem, jste na správné stopě, ale možná nevíte, že na vzniku tohoto pokrmu má zásluhu český rodák, a ne ledajaký.

Narodil se 2. listopadu 1766 v Třebnici, dnes bohužel poněkud omšelé vesničce na okraji Sedlčan, ve stejně omšelém a doufejme, že jen dočasně, opuštěném místním zámku, v rodinném sídle Radeckých a známe ho pod jménem Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče. Za zmínku stojí, že chlapce toužícího stát se vojákem, lékařská komise u odvodu do armády odmítla pro tělesnou slabost.

Přesto za vlastní peníze, v den svých 18. narozenin, narukoval jako kadet 1. kyrysnického pluku c. a k. rakouské armády. Jeho vojenská kariéra byla závratná, proslavil se v bojích s Osmanskou říší a na počest jeho vítězství nad osmanskými vojsky, napsal Johann Strauss starší světoznámý Radeckého pochod, dnes takřka neoficiální hymnu Rakouska.

Maršál Radecký vypracoval strategický plán bitvy u Lipska a osobně vojensky velel spojeneckým armádám proti Napoleonovi. Svou vojenskou kariéru ukončil řadou vítězných bitev v severní Itálii, kdy zajistil územní celistvost rakousko-uherské monarchie, stal se jedním z nejvýznamnějších vojevůdců Evropy své doby, přestože byl sedmkrát těžce zraněn, ze světa neodešel na válečném poli, ale v 91 letech uklouzl ve svém milánském paláci na vyleštěných parketách, zlomil si krček a na následky tohoto úrazu zemřel. Jeho ostatky jsou pohřbeny v Dolním Rakousku ve Wetzdorfu, v památníku rakouské armády na vrchu Heldenberg.

Byl to právě, on kdo doporučil rakousko-uherskému císaři Františku Josefovi I. italskou specialitu „cotoletta alla milanese“, kotletu obalenou ve směsi strouhanky a parmezánu, kterou si oblíbil v Benátkách. Císařský kuchař však neměl k dispozici parmezán a byl nucen přistoupit k improvizaci. Místo kotlety obalil velký plátek z telecí kýty v mléce, mouce, šlehaném vajíčku a strouhance z bílého pečiva a usmažil ho na másle. Vytvořil to, čemu se dnes říká „Wiener Schnitzel“. Nutno říci, že císař byl nadšen, řízek se záhy rozšířil po celé monarchii.

Vídeňský řízek se stal legendou a národním pokladem našich jižních sousedů, dokonce chráněný zákonem. A jestli chcete ve Vídni ochutnat pravý vídeňský řízek, zajdete do ulice Wollzeile 5, za Štěpánským dómem se v restauraci Figlmüller specializují na tuto pochoutku už od roku 1905. Svoje psiště si můžete vzít sebou, čtyřnozí mazlíci jsou zde vítání, musíte si však rezervovat místo předem, bývá tam dosti plno. Tato pochoutka pro dny všední i sváteční nás provází naším životem už víc než 150 let a věřím, že i další desetiletí bude.

Booking.com