Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 20. července 2018.










Bílý ovčák III



Pes vystoupil z auta, důkladně se oklepal, po tomto načechrání srsti vypadal zas o kousek větší. Pečlivě očichal úzký pruh trávníku před plotem, zvednul nohu a označkoval plot. No vidíš, odedneška budou všichni psi v okolí vědět, že jsi tady doma. Vstoupili jsme do zahrady a obešli dům, tak co na to říkáš, líbí se ti tady?

Zatímco moje kamarádka otvírala dveře domu, pes se na podestě znovu oklepal a upravil kožich jako by věděl, že bude představen paní domu. Klidně a důstojně vstoupil a vše důkladně prohlížel a očichal. Představíme tě mamince, řekla moje kamarádka a otevřela dveře do pokoje, ve kterém nejraději pobývala její maminka. Pes nakoukl dovnitř a vzápětí odskočil zpět na chodbu. Velkou místnost sporadicky osvětlovali plameny z krbu, vedle kterého v křesle seděla s šálkem kávy kamarádčina maminka. Kamarádka vešla, za ní jak stín opatrně kráčel pes ... Mami, to je Cézar.

Maminka i pes na sebe nedůvěřivě pohlíželi. Většího psa tam už neměli, poptala se maminka, takhle velkého psa jsem ještě neviděla, je tak velký, že se ho budu bát. Chvíli jsme poseděli, Cézar si lehnul vedle taburetu a nechal se hladit. S maminkou si zrovna do oka nepadli. Po chvilce jsme odešli do části domu, kterou obývá moje kamarádka.

Co mu dáš k večeři? Všimnul jsem si na vycházce, že má průjem. Taky jsem si toho všimla, to mohou být potíže ze stresu. Uvařím mu rýži a dám mu do ní králičí, mám ho v konzervě, to by mu mohlo chutnat. Dáš si taky něco? Ne budu muset jít, můj psí kámoš mě čeká, jistě bude nervózní, kde jsem. Moje kamarádka vařila Cézarovi rýži a já dopíjel kávu, seděl jsem na zemi vedle psa a hladil ho. Psiště leželo na podlaze, všechny čtyři packy nahoru a hlazení si užívalo. Víš co, nechápu, proč se ho bál skoro celý útulek a proč ho první majitelé dali do útulku.

Když jsem odmykal dveře svého bytu, moje psiště na druhé straně radostně zakňučelo a nechybělo mnoho, samým nadšením mě povalilo. Vzali jsme vodítko a vyrazili na procházku, cestou jsem mu vyprávěl to, co už věděl na první přičichnutí, že jsem byl v útulku a přivezl psa. Jeho značně silný odér, umocněn dlouhodobým pobytem ve zřejmě nečištěném kotci u předchozího majitele, se mi nasál do oblečení. Toulali jsme se parkem déle než obvykle, abych svému psímu kamarádovi vynahradil svou nepřítomnost.

Večer jsem si sednul k počítači, abych prohlédl poštu. Připojil jsem se na skype a byl jsem zvědav, zda se moje kamarádka ozve. Po chvíli se skutečně ozvala. Tak jak pokračujete, jak mu chutnalo. Snědl toho půlku, pak si lehnul k misce a odpočíval. Rychle se zorientoval, kdo kde přebývá a začal si hlídat „svoje“ bydlení v patře. Takže maminku, která bydlí v přízemí, nechce pouštět nahoru, stoupne si před ní a zatarasí cestu. Jsem sice ráda, že se tak rychle zabydlel a vzal to tady za své, ale že bude hlídat „to svoje“ až takhle, jsem nečekala. No, s maminkou se budou pro jistotu setkávat pouze v mé přítomnosti a uvidíme, jak se bude Cézar chovat další dny. Budu muset končit, je čas na venčení, půjdeme na vycházku.

Pokračování


ZPĚT NA PSÍ BLOG