Tyto webové stránky používají soubory cookie. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie. Další informace
Dnes je 20. července 2018.










Bílý ovčák X



Nedílnou součástí života se psem je cestování. Nové psiště mé kamarádky zvládlo první cestu autem z útulku do nového domova bez potíží. Dostalo novou psí cestovní deku s bočnicemi, která mu v menším autě mé kamarádky poskytla větší pohodlí. Podzimní a posléze zimní období umožnilo, že mohl svoji novou paničku doprovázet nejenom na nákupech, kde na ni spořádaně čekal v autě, ale i při dalších různých pochůzkách po městě. Kamarádka ho nechtěla nechávat hned od prvního dne samotného v domě, kde ještě nebyl zvyklý.

V autě se pastevec cítil bezpečně, zpravidla ležel a čekal, když mu čekání připadlo dlouhé, paničku vyhlížel. Mělo to ovšem jednu potíž, i přes to že okna auta zůstala pootevřena, velmi silně se rosila, psiště auto záhy zadýchalo. Před každým odjezdem bylo nutno nejdříve otřít gumovou stěrkou všechny skla zevnitř, aby přes ně bylo vidět ven. Pravda mělo to i svou výhodu, nebylo vidět dovnitř a tím pádem byl chráněn před nežádoucím zájmem okolí.

Je až nepochopitelné jednání značného množství lidí, kteří když pastevce uvidí, jedno kde, na parkovišti, v parku, na ulici, se k němu vrhnou se slovy „jé ten je krásnej“ a snaží se ho pohladit. Paničku velkoryse přehlédnou. Pastevec, jako by věděl, kdo uskuteční „výpad“, vždy stačí důrazným zavrčením dotyčného zarazit dřív, než se překročí pro psa i paničku kritickou vzdálenost. Nejhorší jsou v tomto směru rodiče hodně malých, ne zrovna disciplinovaných dětí, které dítko na psa upozorní a ještě ho vehementně strkají před sebou, aby si psa pohladilo. Že by se zeptali majitelky psa, zda je to možné, to ani náhodou. Reakce psa nemůže být jiná, varuje, pak se dotyční pohoršují, jakou že to máte nezvladatelnou potvoru, a dítě poučí, že tenhle zlý pes je nejspíš nějaké bojové plemeno…

Není divu, že po takovémto nákupním zážitku byl pastevec dost otrávený a na nákupy se mu nechtělo. Doplnit zásoby se ale musí, a tak po každém nákupu před cestou domů následovala zajížďka na kopec nad městem, kde se nachází krásný park. Pro pastevce tato vycházka znamenala přísun pesemesek a značně zlepšila jeho poměr k nákupům i ostatním pochůzkám. Dokonce tak, že se na nákupy těší.

Naštěstí potkáváme i milovníky psů, kteří psa pochválí, aniž by se k němu přiblížili nebo zvýšili svůj hlas. Za zmínku stojí velmi elegantní starší dáma, buď milovnice umění nebo profesorka, jak vystřihnutá z prvorepublikového filmu. Tak Cézar se jmenuje ten fešák, řekla a po té začala latinsky recitovat citát Julia Caesara: Quae volumus, ea credimus libenter (Co si přejeme, tomu vděčně uvěříme). Jiné setkání se uskutečnilo v jednom pražském parku, kdy slečna jdoucí po chodníku, zabraná do telefonního hovoru prohlásila, proboha, tady snad vedou ledního medvěda.

Pokračování


ZPĚT NA PSÍ BLOG