Dnes je 11. prosince 2018.










Ubytují nás v tom hotelu nebo ne?

Poblíž mého bydliště je poměrně rozsáhlý udržovaný park, který je zajímavý nejenom řadou vzácných letitých stromů, ale i tím, že městské zastupitelstvo nechalo park rozdělit do několika zón tak, aby si rodiče malých děti navzájem nepřekáželi s početnou komunitou majitelů psů, venčících zde své čtyřnohé mazlíčky.

Pes je fenomén a tak se zde potkávají lidé, kteří by se v běžném životě se vší pravděpodobností nikdy nepotkali, a co víc, nikdy by se neoslovili a nepopovídali. Dělila by je hluboká společenská či profesní propast. A tak vím, kolik kterému psu je roků, zda pochází z útulku, jaké má zdravotní problémy, co mu chutná a co ne, která fenka právě hárá, případně který pes jel s páníčkem na prázdniny nebo na dovolenou.

V tomto směru je pejskařská komunita rozdělena na několik částí. Jedna část bere svého mazlíka většinou ven z města, na chatu či chalupu. Druhá skupina nejezdí nikam, nevěří, že by je a jejich psiště někde ubytovali, zvykli si na svého čtyřnohého kamaráda, který je jim oporou v jejich osamoceném životě, a zůstávají s ním raději doma. Jsou to převážně starší lidé a s údivem se mně ptávají, vy opravdu berete vašeho psa k moři? Není problém s ubytováním a pustí vás na pláž? Povyprávím, že nás ubytují, ale jen ve psům přátelském hotelu, penzionu nebo kempu. Na pláž chodíme jen tam, kde je označení vlajkou s psí tlapkou. Bývají tam sprchy i pro pejsky, aby jim páníčkové mohli vymýt sůl z kožichů. Že svého psa beru sebou do hor i různých národních parků v Evropě. Do zajímavých míst i historických měst. Poinformuji o tom, že většina zámeckých parků u nás i v okolních zemích otevřela své brány i čtyřnohým návštěvníkům.

Další skupina, spíš několik nadšenců stejné krevní skupiny jako já, své psiště bere opravdu všude. S těmi si pak vyměňuji typy na různé destinace a zajímavosti, dělím se s nimi, stejně jako s vámi, o své zkušenost a zážitky. Mé soukromé i pracovní cesty začínají doma u počítače. Pečlivě prohlédnu ubytovací možnosti nabízené Bookingem v cílové destinaci, kde chci být na dovolené se svým psem, nebo tam kde jsem vázán pracovními povinnostmi, a kam, jak jinak, beru svého čtyřnohého kamaráda sebou. Díky rezervačního portálu mám aktuální informaci o volných termínech a cenách vyhlédnutého hotelu a ty pak sladím s termínem své cesty. Následně si objednám pobyt, a abych se vyhnul zbytečným nedorozuměním, uvádím velikost a váhu svého psa.

Pokud je to možné, vydám se do cílové destinace několik dní předem. Obdobným způsobem mám objednány noclehy v místech, které chci navštívit cestou. Kromě toho zastavíme i tam, kde se nám líbí, a spolu s psištětem prohlídneme, co se nám líbí. Stane se, že hledáme ubytování tam, kde jsme neplánovaně zastavili. Obíhat město a hledat nocleh, to už pro mě není, mnohem jednodušší je usadit se třeba v příjemné kavárně nebo cukrárně, kde mají wi-fi a nemají nic proti mému psovi. Na tabletu si přes Booking u kávy a zákusků vyberu nocleh v některém z místních hotelů. Přednost mají ty hotely, které mají svůj příběh, duši a výjimečnou atmosféru, jsou poblíž parku nebo místa, kde mohu bez problému vyvenčit své psiště.

Ne všechna taková místa mají kladný vztah ke čtyřnohým mazlíkům. Naučil jsem sebe a svého psa hrát hru, kterou pro sebe nazývám „dvacet na osmdesát“. Užívám jí hlavně zpočátku cesty, kdy moje psiště má ještě vzhled upraveného výstavního psa. To znamená, že dvacet procent dávám zarputilému hoteliérovi s tím, že mě a psiště neubytuje. Osmdesát procent sobě a mému čtyřnohému kamarádovi, že uspějeme, budeme ubytovaní a hýčkaní.

V tomto případě je nesmírně důležité, jaký uděláte první dojem, jak vypadáte a vystupujete. Váš oděv nemusí být drahý, ale decentní. Stejně dobře musí vypadat i váš pes, čistý a učesaný. Pokud se vedle vás vaše psiště ponese po červeném koberci od vchodu do hotelu k recepci s naprostou samozřejmostí hollywoodské hvězdy, z vás bude vyzařovat klid a jistota, pak vás v Evropě na západ od našich hranic ubytují takřka všude, i tam, kde to běžně nedělají. A ještě maličkost, neupravujte sebe ani psa na hotelovém parkovišti nebo před hotelem, to jste již v hledáčku všudypřítomných hotelových kamer, před zraky personálu. Upravte sebe a svého psa třeba u benzínové pumpy. Na závadu není ani to, když se svým čtyřkolovým miláčkem projedete myčkou.

Vždy se mi vyplatilo být milý k personálu. Pak pes dostane misku na vodu na pokoj a v kuchyni mu uvaří i něco dobrého a naservírují mu to v jídelně vedle mého stolu. Má to i své nevýhody. Krásné vychované psiště se stává okamžitě miláčkem hotelu a na mnohých je vidět, že by si ho rádi pohladili. V tom případě upozorňuji, že je tak trochu hlídací. Zpravidla mi to personál nevěří, a tak ho hladí alespoň svými pohledy.

V alpských zemích jako celku převažuje mnohem větší vstřícnost k návštěvníkům se psem, než je tomu bohužel až na výjimky u nás. Jsou tam specializované hotely pro tuto kategorii návštěvníků, většina restaurací psa toleruje a na lanových drahách nebo ve vlacích se psy nemají problém. Horské chaty na turistických cestách psy většinou přijímají. Mnohde pro ně připraví po dohodě i pelíšek.

V krajním případě, v méně obydlených oblastech, se dá spát třeba ve spacáku v autě. Bohužel Evropa není tak bezpečná jak bývala před lety a tak je lepší použít mobil nebo tablet a na mapě kempů Evropy si najít nejbližší, který vám polohou, cenou a vybaveností vyhovuje. Ono totiž nebezpečí obtěžování kdekým je dost velké. Na druhou stranu, cestuje-li s vámi pes větších rozměrů, je pravděpodobné, že se vám každý pobuda obloukem vyhne a riziko okradení či přepadení se sníží. Ale nač zbytečně pokoušet osud. A pak v kempu bývá restaurace, toalety, voda a vše potřebné.

6.11.2016


ZPĚT NA PSÍ BLOG