Slovinské jezero Bled
2.7.2017
Pohádkově krásná perla Slovinska, opředená mýty a pověstmi, je nejnavštěvovanějším místem této alpské země.

Bled leží na hranicích Triglavského národního parku. Julské alpy na západě, Karanské na severu mu tvoří dech beroucí a neskutečně krásnou kulisu. Ostrůvek s kostelíkem uprostřed jezera a hrad vypínající se na 140 metrů vysoké skále nad jeho hladinou na břehu jezera dodává místu výjimečnou, a romantickou atmosféru. Není proto divu, že se toto místo stalo oblíbeným výletním cílem již v 19. století, kdy zde vznikly první lázeňské a hotelové domy. Klid od císařského dvora zde nacházela i rakouská císařovna Alžběta, známá pod jménem SiSi. Mezi válkami byl Bled letním sídlem jugoslávské královské rodiny. Jednu z vil obýval Josip Broz Tito, president bývalé Jugoslávie. Část pláží je dnes vyhrazena luxusním lázeňským sanatoriím a hotelům.
Jezero je hluboké 3O metrů a ostrůvek na něm je kultovním i společenským místem. Byla zde pohanská svatyně starých slovanských kmenů, později na jejím místě, po přijmutí křesťanství, tu byl postaven křesťanský svatostánek zasvěcený panně Marii. Stavbu, která za dobu své existence prošla řadou přestaveb, poškodily dvě zemětřesení i požár. Současnou podobu získal chrám se samostatně stojící, 54 metrů vysokou zvonicí, v 17. století.
Ke kostelu se váže hned několik pověstí. Jedna z nich říká, že na bledském hradu žila žena, které loupežníci zabili manžela. Nešťastná žena ve svém smutku, za všechno své zlato a stříbro nechala zhotovit zvon pro kostel na ostrově. Při převozu zvonu na ostrov přišla bouře, člun se převrhl. Zvon zmizel ve vodách jezera a lodníci se utopili. Zdrcená žena hledajíce klid a útěchu, vstoupila v Římě do kláštera, kde dožila své dny. Po její smrti se o jejím příběhu dozvěděl papež a bledskému kostelu zvon daroval. Zvláštní je, že nevisí ve zvonici, ale v krovu kostela před oltářem, kde je i lano, kterým se ovládá. Říká se, že ten kdo na zvon třikrát zazvoní ke slávě panny Marie, tomu se splní přání. Místní říkají, že čas od času je ze dna jezera slyšet starý zvon a ten nový z krovu kostela ho doprovází (jezero leží na tektonickém, částečně aktivním zlomu a tudíž je možné, že z hlubin země vychází občas různé zvuky).
Nutno dodat, že kostel stojí osmnáct metrů nad jezerní hladinou a vede k němu devadesát devět schodů od malého přístaviště. V jednom ze svých předchozích článků jsem se obdivně zmínil o houževnatosti slovinských mužů horalů, přesvědčit se o tom můžete i vy, pokud ostrůvek navštívíte a bude zde právě svatba. Manželský pár, který se rozhodne uzavřít sňatek právě na tomto ostrůvku, a je to k tomuto účelu velmi vyhledávané místo, musí zdolat toto schodiště. Muž svojí milovanou budoucí ženu nese v náručí těch devadesát devět schodů vzhůru. Pokud to nedokáže, není připraven na manželství.


Blízké okolí jezera je ideálním místem vycházek. Obklopují ho zalesněné svahy nižších pohoří Pokljuka a Jelovnica, které jsou protkány sítí turistických cest, s množstvím různých vyhlídek a zajímavostí. Těžko říci, který pohled na jezero je krásnější. Za tímto nižším pásmem se zdvihají již zmiňované hřebeny Julských a Karavanských Alp. Pobýt zde několik dnů patří určitě k těm nezapomenutelným životním zážitkům.