Krajinou snů a pohádek - Adršpašsko-teplické skály
Není to tak dlouho, jen několik desetiletí dělí dobu, kdy si Adršpašsko-teplické skály žily svým poklidným životem, v hlubokém stínu tehdy navštěvovanějších skalních měst Českého ráje. Zdejšími skalami sem tam prošel turista a v zimě jste si mohli být jisti, že tady nepotkáte nikoho. Byl to úžasný pocit, procházet se královstvím ticha a pískovcových skal, zasněženými hlubokými soutěskami, dotýkat se stěn, které se vysoko nad vaší hlavou objímaly s modrou oblohou, v paprscích slunce, které z každé sněhové vločky vytvořilo třpytivý démant a nepotkat ani živáčka. Křik krkavců či dravých ptáků dodávají skalám mystickou až opojnou atmosféru. Tajemná ozvěna, mnohde i několikanásobná, dělá skály ještě tajemnější a rozlehlejší.
I dnes ve skalách, v okolí Krakonošova zubu, můžete nalézt „drahokamy“ o které hrál princ Jaromír s princeznou Milenou v jejím skalním paláci. Drahokamy, které muže z pohádky Třetí princ vehnaly do skal. Můžete se projít zasněženými skalními stezkami a když přivřete oči, uslyšíte tlukot srdce prince Jaromíra i prince Jindřicha. Štěkot jejich psů i dusot jejich koní. Pokud se zdržíte déle a projdete se po zdejších loukách, brzy najde ty, na kterých princové Jaromír, Jaroslav i Jindřich pásli a hlídali princezniny ovce a koně. Najdete i místo, kde stála pohádková kovárna a kde starý kovář do podkov zakul vyhrané drahokamy.
Zdejší kraj je drahokamem sám o sobě a ve svém podzemí ukrývá skutečný poklad ze všech nejvzácnější, obrovské zásoby velmi kvalitní čisté vody.
Z mého pohledu pohádka Třetí princ přispěla k nebývalé návštěvnosti těchto míst. V letních měsících je zde jak na pověstném Václaváku a je vcelku jedno, zda je víkend či pracovní den nebo prázdniny. Zájem je tak velký, že hlavní turistický okruh skalami je otevřen celoročně, je pouze aktuálně zkracován podle stavu sněhové pokrývky (a o plavbu po jezírku, ta není v zimních měsících provozována). Tomu odpovídá i snížené vstupné. Skály jsou v zimě ještě krásnější a jejich návštěva je v tomto období opravdovým zážitkem. Parkoviště a info centrum jsou cca 300 metrů od vstupu do skal.
Říká se, že Adršpašsko-teplické skály jsou největším, nejromantičtějším a nejkrásnějším skalním městem střední Evropy. Nebylo tomu tak vždy, na začátku našeho letopočtu byla pásma hor chránící českou kotlinu porostlá neprostupnými pralesy, Římané je nazývaly Hercynským lesem. Koncem prvního tisíciletí byl zdejší kraj pod zprávou mocného rodu Slavníkovců, který byl vyvražděn Přemyslovci ve východočeské Libici. Ti pak obsadili slavníkovská území.
První písemné prameny informující o existenci skalních útvarů pochází ze záznamů břevnovských Benediktinů, datovaných roky 1213 a 1229. Koncem 13. století se zde postupně projevuje i světská moc. V oblasti skal byl postaven hrad Střem, Adršpach a Skály. V pralesním porostu nebyla rozmanitost, velikost a krása skal mnohde patrná. Tu odhalil až obrovský požár zdejších lesů před více než dvěma sty lety. Od té doby jsou skály navštěvovány. O kráse skal podal svědectví Johann Wolfgang Goethe, František Dobrovský a další.
Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1933, na ploše1771ha, s cílem ochrany zachovaných skalných měst. Zdejší krajina je pozůstatkem druhohorního křídového moře, na jehož dně se ukládaly velmi silné vrstvy písků, které geologické procesy nejprve zpevnily a pak erozní činnost vody větru a času vymodelovala do dnešní podoby. Místní pískovce a opuky nám přinášejí informace o dávném životě v tomto moři ve formě zkamenělin. Nalézt můžeme schránky amonitů a měkkýšů i jejich otisků.
Neméně zajímaví jsou i současní obyvatelé CHKO Broumovsko, jíž jsou Adršpašsko-teplické skály nedílnou součástí. Díky pestrým přírodním podmínkám skalních oblastí i mokřin Vlčí rokle, je i zdejší fauna mimořádně bohatá. Vzácný je rejsek horský a myšice temnopásá, domov zde má několik druhů netopýrů, z nich nejvzácnější je netopýr vodní. Bylo zde pozorováno 121 druhů ptáků, těch velmi vzácných zde žije ledňáček říční, pozorován byl zedníček skalní.
Poněkud chudší je zdejší flóra, může za to zdejší pískovcové podloží. Nejvzácnější druhy rostlin díky inverzním podmínkám najdeme na dně hlubokých roklí, které svým chladem odpovídají horskému klimatu. Z původního pralesa se dochovaly ve skalách pouze reliktní bory. Převažující smrkové lesy jsou pozůstatkem monokulturního lesního hospodaření posledních staletí.
Nezapomeňte, že skály jsou mrazovou kotlinou. Studený vzduch se zde drží velmi dlouho a tak rozdíl mezi teplotou ve skalách a teplotou na parkovišti před nimi může být i deset stupňů. Sníh na dně hlubokých roklí může ležet i na počátku června.
Není to tak dlouho, jen několik desetiletí dělí dobu, kdy si Adršpašsko-teplické skály žily svým poklidným životem, v hlubokém stínu tehdy navštěvovanějších skalních měst Českého ráje. Zdejšími skalami sem tam prošel turista a v zimě jste si mohli být jisti, že tady nepotkáte nikoho. Byl to úžasný pocit, procházet se královstvím ticha a pískovcových skal, zasněženými hlubokými soutěskami, dotýkat se stěn, které se vysoko nad vaší hlavou objímaly s modrou oblohou, v paprscích slunce, které z každé sněhové vločky vytvořilo třpytivý démant a nepotkat ani živáčka. Křik krkavců či dravých ptáků dodávají skalám mystickou až opojnou atmosféru. Tajemná ozvěna, mnohde i několikanásobná, dělá skály ještě tajemnější a rozlehlejší.
I dnes ve skalách, v okolí Krakonošova zubu, můžete nalézt „drahokamy“ o které hrál princ Jaromír s princeznou Milenou v jejím skalním paláci. Drahokamy, které muže z pohádky Třetí princ vehnaly do skal. Můžete se projít zasněženými skalními stezkami a když přivřete oči, uslyšíte tlukot srdce prince Jaromíra i prince Jindřicha. Štěkot jejich psů i dusot jejich koní. Pokud se zdržíte déle a projdete se po zdejších loukách, brzy najde ty, na kterých princové Jaromír, Jaroslav i Jindřich pásli a hlídali princezniny ovce a koně. Najdete i místo, kde stála pohádková kovárna a kde starý kovář do podkov zakul vyhrané drahokamy.
Zdejší kraj je drahokamem sám o sobě a ve svém podzemí ukrývá skutečný poklad ze všech nejvzácnější, obrovské zásoby velmi kvalitní čisté vody.
Z mého pohledu pohádka Třetí princ přispěla k nebývalé návštěvnosti těchto míst. V letních měsících je zde jak na pověstném Václaváku a je vcelku jedno, zda je víkend či pracovní den nebo prázdniny. Zájem je tak velký, že hlavní turistický okruh skalami je otevřen celoročně, je pouze aktuálně zkracován podle stavu sněhové pokrývky (a o plavbu po jezírku, ta není v zimních měsících provozována). Tomu odpovídá i snížené vstupné. Skály jsou v zimě ještě krásnější a jejich návštěva je v tomto období opravdovým zážitkem. Parkoviště a info centrum jsou cca 300 metrů od vstupu do skal.
Říká se, že Adršpašsko-teplické skály jsou největším, nejromantičtějším a nejkrásnějším skalním městem střední Evropy. Nebylo tomu tak vždy, na začátku našeho letopočtu byla pásma hor chránící českou kotlinu porostlá neprostupnými pralesy, Římané je nazývaly Hercynským lesem. Koncem prvního tisíciletí byl zdejší kraj pod zprávou mocného rodu Slavníkovců, který byl vyvražděn Přemyslovci ve východočeské Libici. Ti pak obsadili slavníkovská území.
První písemné prameny informující o existenci skalních útvarů pochází ze záznamů břevnovských Benediktinů, datovaných roky 1213 a 1229. Koncem 13. století se zde postupně projevuje i světská moc. V oblasti skal byl postaven hrad Střem, Adršpach a Skály. V pralesním porostu nebyla rozmanitost, velikost a krása skal mnohde patrná. Tu odhalil až obrovský požár zdejších lesů před více než dvěma sty lety. Od té doby jsou skály navštěvovány. O kráse skal podal svědectví Johann Wolfgang Goethe, František Dobrovský a další.
Státní přírodní rezervace zde byla vyhlášena již v roce 1933, na ploše1771ha, s cílem ochrany zachovaných skalných měst. Zdejší krajina je pozůstatkem druhohorního křídového moře, na jehož dně se ukládaly velmi silné vrstvy písků, které geologické procesy nejprve zpevnily a pak erozní činnost vody větru a času vymodelovala do dnešní podoby. Místní pískovce a opuky nám přinášejí informace o dávném životě v tomto moři ve formě zkamenělin. Nalézt můžeme schránky amonitů a měkkýšů i jejich otisků.
Neméně zajímaví jsou i současní obyvatelé CHKO Broumovsko, jíž jsou Adršpašsko-teplické skály nedílnou součástí. Díky pestrým přírodním podmínkám skalních oblastí i mokřin Vlčí rokle, je i zdejší fauna mimořádně bohatá. Vzácný je rejsek horský a myšice temnopásá, domov zde má několik druhů netopýrů, z nich nejvzácnější je netopýr vodní. Bylo zde pozorováno 121 druhů ptáků, těch velmi vzácných zde žije ledňáček říční, pozorován byl zedníček skalní.
Poněkud chudší je zdejší flóra, může za to zdejší pískovcové podloží. Nejvzácnější druhy rostlin díky inverzním podmínkám najdeme na dně hlubokých roklí, které svým chladem odpovídají horskému klimatu. Z původního pralesa se dochovaly ve skalách pouze reliktní bory. Převažující smrkové lesy jsou pozůstatkem monokulturního lesního hospodaření posledních staletí.
Nezapomeňte, že skály jsou mrazovou kotlinou. Studený vzduch se zde drží velmi dlouho a tak rozdíl mezi teplotou ve skalách a teplotou na parkovišti před nimi může být i deset stupňů. Sníh na dně hlubokých roklí může ležet i na počátku června.