Procházka k tajemnému hrádku Karla IV.
K takřka zapomenutým, leč památkově chráněným klenotům naší země, patří dnes zřícenina královského hradu nesoucí jméno Karlův Hrádek nebo též Karlshaus. Nachází se asi dva kilometry od vsi Purkarce, v jižních Čechách na ostrohu nad soutokem řeky Vltavy a jednoho z potoků. Po červené značce dojdete z Purkarce krásnou přírodou k zříceninám tohoto loveckého hrádku.
Hrádek nechal vystavět císař Karel IV. a poprvé je v písemných dokumentech zmiňován v roce 1357. Poblíž Karlova hrádku mělo vyrůst stejnojmenné město, ve které se měla proměnit vesnice Purkarec. Záměr ale ztroskotal ještě před smrtí Karla IV. Rokem 1370 končí o hradu veškeré písemné informace. Uvádí se, že císař o Karlshaus ztratil zájem, a hrad pravděpodobně opuštěn, rychle zpustnul. V urbáři z konce 15. století se již Karlův hrádek neobjevuje. Je možné, že ke konečné devastaci hradu došlo v průběhu husitských bouří.
Velmi dobře zachovaný skelet hradu má pro historiky nevyčíslitelnou hodnotu, především tím, že není narušen pozdějšími přestavbami. Pro nás milovníky přírody a pejskaře je zajímavý tím, že si jeho torzo můžeme bez problémů projít, aniž by nám někdo říkal, tam či onam náš pes nesmí.
Vstup do hradu střežila brána v průjezdu severního křídla, v níž lze dodnes vidět kamenné lavice. Hradní zřícenina není zakonzervovaná, z toho důvodu je třeba se v prostorách hradu pohybovat opatrně tak, abyste nepřivodili nějaký úraz sobě nebo svému psovi, je celoročně volně přístupná.
Přestože má hrad krátkou historii, váže se k němu několik pověstí. Nakonec, co by to bylo za hrad, kdyby v něm nestrašilo. Jeho podzemí je prý plné sudů, v některých je víno, v jiných dukáty. To prý jedna selka kdysi vstoupila do podzemí, nabrala si plnou zástěru zlaťáčků, ale když odcházela, šedivý mužík na ní zakřičel, že si nese zástěru plnou kuřinců. Nahlédla do zástěry a skutečně byla plná kuřinců, tak je mrzutě vysypala. Když přišla domů, vyklepala zástěru a z ní vypadl zlaťák, který zůstal za mašličkou. A pokud byste našli na hradě či v okolí malá žlutá kolečka, vezměte je domů, mohlo by se stát to, co se stalo kdysi malému chlapci, než je donesl domů, změnili se ve zlaťáky. Ale pozor, zdejší hrad a vstup do podzemí i v něm ukryté poklady hlídá velký černý vzteklý pes se svítícíma očima, proto se při své návštěvě pohybujte tiše, ať ho nevzbudíte. Budete-li mít sebou nějakou tu granulku, pokud ho potkáte, určitě se s ním snáz domluvíte.
K takřka zapomenutým, leč památkově chráněným klenotům naší země, patří dnes zřícenina královského hradu nesoucí jméno Karlův Hrádek nebo též Karlshaus. Nachází se asi dva kilometry od vsi Purkarce, v jižních Čechách na ostrohu nad soutokem řeky Vltavy a jednoho z potoků. Po červené značce dojdete z Purkarce krásnou přírodou k zříceninám tohoto loveckého hrádku.
Hrádek nechal vystavět císař Karel IV. a poprvé je v písemných dokumentech zmiňován v roce 1357. Poblíž Karlova hrádku mělo vyrůst stejnojmenné město, ve které se měla proměnit vesnice Purkarec. Záměr ale ztroskotal ještě před smrtí Karla IV. Rokem 1370 končí o hradu veškeré písemné informace. Uvádí se, že císař o Karlshaus ztratil zájem, a hrad pravděpodobně opuštěn, rychle zpustnul. V urbáři z konce 15. století se již Karlův hrádek neobjevuje. Je možné, že ke konečné devastaci hradu došlo v průběhu husitských bouří.
Velmi dobře zachovaný skelet hradu má pro historiky nevyčíslitelnou hodnotu, především tím, že není narušen pozdějšími přestavbami. Pro nás milovníky přírody a pejskaře je zajímavý tím, že si jeho torzo můžeme bez problémů projít, aniž by nám někdo říkal, tam či onam náš pes nesmí.
Vstup do hradu střežila brána v průjezdu severního křídla, v níž lze dodnes vidět kamenné lavice. Hradní zřícenina není zakonzervovaná, z toho důvodu je třeba se v prostorách hradu pohybovat opatrně tak, abyste nepřivodili nějaký úraz sobě nebo svému psovi, je celoročně volně přístupná.
Přestože má hrad krátkou historii, váže se k němu několik pověstí. Nakonec, co by to bylo za hrad, kdyby v něm nestrašilo. Jeho podzemí je prý plné sudů, v některých je víno, v jiných dukáty. To prý jedna selka kdysi vstoupila do podzemí, nabrala si plnou zástěru zlaťáčků, ale když odcházela, šedivý mužík na ní zakřičel, že si nese zástěru plnou kuřinců. Nahlédla do zástěry a skutečně byla plná kuřinců, tak je mrzutě vysypala. Když přišla domů, vyklepala zástěru a z ní vypadl zlaťák, který zůstal za mašličkou. A pokud byste našli na hradě či v okolí malá žlutá kolečka, vezměte je domů, mohlo by se stát to, co se stalo kdysi malému chlapci, než je donesl domů, změnili se ve zlaťáky. Ale pozor, zdejší hrad a vstup do podzemí i v něm ukryté poklady hlídá velký černý vzteklý pes se svítícíma očima, proto se při své návštěvě pohybujte tiše, ať ho nevzbudíte. Budete-li mít sebou nějakou tu granulku, pokud ho potkáte, určitě se s ním snáz domluvíte.