Kde má adresu Ježíšek?
13.12.2017
Vánoce mám moc rád, a musím se přiznat, že se na ně docela těším. Co rád nemám je listopad, který jim předchází, mlhavé, sychravé, krátké a podmračené dny. To začátek prosince to už je jiná káva, sladká a voňavá, jako nepřeberné množství dobrot, na menších či větších českých, alpských, maďarských nebo německých vánočních trzích. Miluji tu podmanivou předvánoční atmosféru nazdobených ulic, adventních koncertů pod širým nebem a rozzářené vánoční stromy na náměstích.
To, co mi vánoce kazí, je všudy přítomná reklama na cokoli, co se v tomto čase dá prodat. I když musím uznat, že některé reklamy jsou vtipné. Třeba tu letitou s divočákem a hláškou „ já nemusím, já už ho vidím“ si oblíbilo moje psiště, štětináč vždy zaujme jeho pozornost. Naštěstí neví, že jeho oblíbená reklama i všechny ostatní běží v televizi hlavně proto, aby nás přiměly k nákupu věcí, které bychom za normálních okolností nikdy nekoupili. Neúprosná vánoční tradice, živená důkladnou dennodenní mediální masáží, nám velí obdarovat své příbuzné, ač jsme je po většinu roku vůbec neviděli, a navíc je mnoha případech ani nemusíme. Jsem rád, že existují dopravní služby a tak dárky příbuzným doručuji jejich prostřednictvím. Jen obal dělám dvojitý, ten vnější je na cestu a také proto, aby se nepoškodil ten vnitřní, u kterého je cedulka rozbalit až na štědrý večer.
Dle tradice v našich zemích naděluje dárky Ježíšek, na rozdíl od mediálně známých osobností Santa Klause nebo ruského Dědy Mráze, českého Ježíška nikdo nikdy neviděl a ani jeho podoba není bohužel známá. Víme jen, že se dochovala latinsky psaná zpráva z počátku 17. století v kalendáři o obdarovávání dětí rodiči ve jménu Krista Pána. Postupem času vznikla v mysli lidí představa Ježíška v podobě andělského zjevení. Hodně tomu zřejmě napomohla Božena Němcová, která nám ve svém nejznámějším díle Babička zanechala obraz Jezulátka nadělujícího dárky skrze anděly.
Nevím, neptal jsem se, ale možná právě fakt naprostého nedostatku informací o Ježíškovi vedl partu nadšenců z maličkého krušnohorského městečka Boží dar k tomu, že právě sem umístili alespoň jeho poštovní adresu, schránku na listovní zásilky a vybudovali dva příjemné a nenáročné vycházkové okruhy (6 a 13 km) překrásnou krajinou Krušných hor, na kterých jste samozřejmě celoročně vítáni i se svým čtyřnohým kamarádem. Jen pozor v zimním období, je zde upravená běžkařská stopa.
Mému psištěti jsou vánoce vcelku lhostejné, jen je mu možná divné, proč je ten den tak krátký a proč se večer touláme těmi ozdobenými ulicemi. Vždyť z jeho pohledu je cíl jasný, stánky, odkud se linou neodbytné vůně teplých škvarků, klobás, ovaru, případně jitrnic a dalších mlsot. On naprosto přesně ví, že porce bude dvojitá a půlku dostane on. A pokud jde o dárky, v tom má také jasno. Hračky nosí dopravce. Vozí je v krabici spolu s granulemi, takže každého dopravce radostně vítá. Na rozdíl od listonoše, na kterého vrčí, ten mu totiž žádné hračky nenosí.
No a Vánoce? Před nimi mi pomáhá balit ne dárky, ty už jsou u svých adresátů, ale vybavení pro nás dva, Prahu necháme ostatním a zamíříme jako každým rokem do Alp, abychom si ten vánoční a novoroční týden v klídku, pohodě a bez starostí užili.