Koupě štěněte
Dříve, než štěně koupíte, zajeďte se nejdříve k chovateli podívat, v jakých podmínkách psi skutečně žijí. Realita někdy bývá jiná než fotografie na webových stránkách nebo v inzerátech. Není rozhodující, jak vybavené mají kotce nebo pelíšky, ale zda mají čisto a jaký je vztah mezi nimi a majitelem, jak se chovají v přítomnosti svého pána. Podobně se bude v dospělosti chovat štěně, pro které jste si přijeli.
Seznamte se s oběma rodiči štěňat nebo alespoň s matkou a sami se přesvědčte, jakou mají povahu. Dospělí psi mohou být k cizím lidem nedůvěřiví, ale nesmí být bojácní nebo dokonce agresivní. Pokud zjistíte, že matka nebo otec známky bázlivosti či agresivity vykazují, nenechte se přesvědčit odůvodněním, že se matka bojí o štěňata apod. a rozhodně štěně po takových rodičích nekupujte. Fena by měla chovateli plně důvěřovat a neměla by mít problém si štěňátka od něj nechat odebrat.
Pokud je to možné, seznamte se i s otcem štěňátek. Není-li přímo v chovatelské stanici, určitě se vyplatí se za ním zajet podívat. Majitel psa by vám měl umožnit si ho prohlédnout a seznámit se s ním. Pokud vám toto nebudete umožněno s odůvodněním, že pes je hlídací a nenechá se od cizího pohladit, zvažte koupi štěněte. V přítomnosti svého pána by pes měl být naprosto klidný a neprojevovat vůči vám žádnou agresivitu.
V případě jakýchkoliv poruch chovaní ze strany rodičů raději od koupě štěněte odstupte. Povaha se z velké míry přenáší na potomky, lze ji výchovou částečně ovlivnit, ale úplně změnit nejde!
Zjistěte si, kolik vrhů odchoval tento chovatel za poslední dva roky. Pokud více než 4, je to určitě důvod k zamyšlení. Bohužel někteří chovají jen pro peníze. Tito „chovatelé“ pak nemají zájem se štěňatům náležitě věnovat a je tu velké riziko, že štěně bude špatně socializované a problematické pro další život.
Samozřejmostí by mělo být, že štěňata jsou čistá, nevykazují známky nemoci, jsou čilá a hravá. Chovatel by vám měl poradit, které štěně je pro vás povahově nejvhodnější a nejlépe odpovídá vašim představám.