Příjemné klima ostrova Korčula

Ostrov Korčula je jedním z klenotů jižní Dalmácie. První turisté a výletníci, jak je známe dnes, sem začali přijíždět již v druhé půlce devatenáctého století, lákalo je příjemné klima a klid, který začali postrádat v překotně se rozvíjejících přístavných městech na pobřeží tehdejší monarchie, Terstu, Pule Riece a Splitu. Vysloužilí námořní kapitáni a vysocí státní úředníci si nejenom tady, ale i na ostatních blízkých ostrovech včetně poloostrova Pelješac, začali stavět svá letní sídla, honosné kamenné vily. Ve městě Korčula bylo uvedeno do provozu několik, na tehdejší dobu luxusních hotelů, které neměli nouzi o klientelu po celý rok. Tradovalo se, že hotelový host, kterému v den jeho pobytu klesla venkovní teplota na nulu a níže, měl ten den pobyt zdarma.

Racisce: island of Korčula

Časy se mění a za posledních několik desetiletí se Korčula, město i stejnojmenný ostrov, stal druhou nejnavštěvovanější destinací Dalmácie po Dubrovníku. Co zůstalo, je příjemné klima s průměrnými letními teplotami v červenci 28°C a 9°C v lednu. Slunce tu svítí více než dva a půl tisíce hodin ročně. Nejdeštivějším měsícem zůstal únor. Zdejší jaro je krásné, plné květů a přichází na ostrov brzy. Dlouhý a příjemný je podzim s prohřátou mořskou vodou a měkkým teplým sluncem.

Změnil se však vzhled ostrova, až do konce devadesátých let minulého století pokrývaly velkou část z jeho celkové plochy 279 km2 rozsáhle porosty borovice černé, které mu v minulosti daly jméno. Černým či tmavým nazývali ostrov Féničané, Řekové, Římané i Byzantinci. Po mnoha požárech většina lesního porostu zmizela a jen pomalu se probouzí k novému životu.

Osídlení ostrova sahá do neolitu, po tehdejších obyvatelích byly nalezeny pohřební mohyly, stejně tak archeologové našli na ostrově artefakty po výše jmenovaných kulturách. Korčulané věří, že jejich město založil jeden utečenců z města Troja, Antenora. Slované přišli na ostrov v sedmém století, v devátém postupně přijali křesťanství. Jadranské ostrovy a část pobřeží tehdy sužovali nechvalně známí neretvanští piráti, Kolem roku 1000 se zde poprvé objevují Benátčané, kteří několik století soupeří s Janovany o vládu nad zdejšími ostrovy.

Do historie vstoupila námořní bitva, která se odehrála roku 1298 mezi Janovany a Benátčany. V této krvavé bitvě byli Benátčané Janovany poraženi. Traduje se, že vítězové odvlekli do zajetí kromě jiných i korčulanského občana Marka Póla, který pak v janovském vezení nadiktoval své vzpomínky z cest. K výročí této bitvy se koná každý rok v pobřežních vodách její rekonstrukce. Konečným vítězem se však stali Benátčané, kteří ostrov Korčula připojili pod svou svrchovanost v roce 1420 a ovládali ho dlouhých 380 let. Po pádu Benátské republiky a napoleonských válkách připadla do držav rakousko-uherské monarchie a zůstala její součástí až do roku 1918. Poté se stala součástí spojeného království Srbů, Slovinců a Chorvatů, známého pod názvem Jugoslávie.

Dnešní podobu městečku Korčula vtiskli především Benátčané. Mohutné kamenné hradby se čtyřmi typickými kruhovými baštami a dvěma branami, mořskou a pevninskou, se zachovaly dodnes. Romantické uličky stavění do tvaru rybí kosti stoupají ke katedrále sv. Marka založené v roce 1301. Dodnes dýchají starobylou atmosférou. Výstavní domy místních kupců a paláce šlechty vypovídají o významu a bohatství města. Z dalších památek lze jmenovat františkánský klášter z 15. století, sídlo benátských místodržících. Zajímavostí může být i to, že padací most u pevninské brány sloužil jako zvedací až do roku 1863, kdy byl nahrazen pevnou lávkou.

Někdy se říká, že město Korčula je v Dubrovník v malém, denně zde projdou stovky turistů, které sem přiváží řada výletních lodí z letovisek na pobřeží i množství trajektových linek, mířících ze všech směrů, včetně Itálie. Z toho mají radost především místní restauratéři a obchodníci. Rubem vysoké návštěvnosti jsou přeplněné městské pláže a bohužel i množství odpadků po neukázněných návštěvnících. Vyhnout se kvůli komu městu Korčula by byla velká chyba, rozhodně stojí za návštěvu, nejen město, ale i celý ostrov. Pokud si chcete vychutnat zdejší úžasnou atmosféru, ubytujte se v příjemném, psům přátelském hotelu Marko Polo nedaleko starého města, budete vítaným hostem nejenom vy, ale i váš čtyřnohý kamarád. Jen mimochodem, údajná rodina slavného cestovatele žije dodnes v nedalekém Orebiči na poloostrově Pelješac. Večerní, podvečerní nebo ranní společné vycházky starým městem či zdejší promenády vás nadchnou. Za hezkým koupáním se z města jezdí na blízké ostrůvky, případně dál po ostrově, ten je velmi členitý a každý si své místo najde.

Pro návštěvníky ostrova je poutavý i korčulanský folklorní klenot, rytířský tanec „Moraška“, provozovaný pod modrou oblohou, většinou v blízkosti Mořské brány. Původní dvouhodinová historická hra představuje boj bílého křesťanského krále s králem černým muslimským a jejich družin o bílou dívku. Původně byla „Moraška“ tančena dle přísných pravidel o místních svátcích, dnes se stala vyhledávaným zbožím a je předváděna turistům každý týden ve zkrácené půlhodinová verzi. I ostatní folklorní či církevní svátky jsou dnes spíše divadlem pro turisty. Patří k nim svátek „Mimózy“, slavnost sklizně pomerančů nebo církevní svátek Panny Marie 15. srpna a mnohé další.

Ostrov samotný poskytuje mnoho výletních cílů, může jim být horský hřbet s nejvyšší horou Klupca (568 m.n.m.) nebo ve vnitrozemí vesničky Čary, Smokvice, Blata, kde se pěstuje kromě oliv a pomerančů i velmi kvalitní vinná réva. Nejznámější odrůdy místních vin jsou Pošip, Rukatac, Grk a Plavac, která si můžete koupit u místních výrobců. V Blatu můžete navštívit renezančně barokní zámek, kde je umístěna národopisná expozice.

K výletním cílům můžete přidat i jednu z nejkrásnějších pláží na ostrově Pupnatska Luka, s křišťálově čistou vodou, obklopenou středomořskou vegetací, vyvěrajícími prameny sladké vody, které vám poskytnou příjemné osvěžení. Pláž, přestože dosti vzdálena od místních letovisek, má velmi dobré zázemí, velké parkoviště, toalety, dva malé bary na pláži, půjčovnu lehátek, slunečníků, kajaků atd.

Zajímavým zážitkem je návštěva zátoky Istruga, v blízkosti osady Brna, které je proslulá svým léčivým bahnem. To pomáhá při nemocech pohybového ústrojí a nemocech onemocnění kůže. Při mé poslední návštěvě byla zátoka i bahno volně k použití. Prostě se do něj naložíte. Počítejte však s tím že z bahna bude nadšené i vaše psiště, dostat bahno z jeho kožichu zas taková sranda není.

Příjemné koupání i ubytování všech kategorií poskytují na ostrově i ostatní letoviska, Vela Luka, Lumbarda, Brna, Prižba a jejich okolí. Ubytovat se můžete i ve vnitrozemí. Ostrovem vede několik silnic, které spojují jednotlivá letoviska, přístavy i vesnice ve vnitrozemí, takže pohyb po něm je bezproblémový. Problémem však může být se na samotný ostrov dostat. V sezoně mohou být fronty na trajekt i několik hodin dlouhé.

Ostrov je díky svému příjemnému klimatu vyhledáván v sezoně i mimo sezonu, osobně volím tu druhou možnost. Korčula je dražší destinací a mimosezonní slevy na ubytování jsou příjemné, snáze se ubytujete se svým psem i v menších zdejších letoviscích. Výrazně kratší jsou fronty u trajektů, méně turistů je na plážích i na městských promenádách. Pobyt mimo hlavní sezonu je zde klidnější a pohodovější.