Plešivec, klenot brdské vrchoviny.
Jedním z nejkrásnějších, ale také nejtajemnějších míst brdské vrchoviny je hora Plešivec. Leží stranou od pásma hřebenů táhnoucích se od Prahy i od střední části brdské vrchoviny, od níž je oddělena říčkou Litavkou. Přesto, že zdaleka nepatří k nejvyšším vrcholům a dosahuje pouze 654 m. n. m., je dominantou kraje. Jeho ze všech stran příkré skalnaté svahy a ploché temeno přitahovaly pozornost lidí po dlouhá staletí. Snad právě proto se na jeho plochém vrcholu nachází zbytky valů jednoho z nejrozsáhlejších hradišť (57 ha) na našem území, datovaného do období starší a mladší doby bronzové.
Délka dodnes patrných valů má bezmála tři kilometry. Vstupovalo se do něj třemi nálevkovitými branami, centrem byla pravděpodobně vnitřní akropole s rozlohou 16 hektarů. Je s podivem, že tu nikdy nebyl proveden systematický archeologický průzkum, alespoň není nikde uveden, přestože kam se v 19. století na hradišti koplo, tam byly nalezeny bronzové předměty, které končily v lepším případě jako hračky dětí místních vesničanů, v horším jako cenná surovina pro místní kováře. Některé nálezy vesničané odevzdali, ty jsou uloženy v depozitářích muzeí, většina byla během času nenávratně zničena. Klíčem ke vzniku a prosperitě hradiště, byla pravděpodobně prastará cesta vedoucí z jihu na sever údolím říčky Litavky, i okolní naleziště rud, které zdejší lid uměl zpracovávat.
Zbytky valů a množství bronzových předmětů zde nalezených jitřily fantazii lidí o pokladech ukrytých v hoře. Jeden skutečný se zde našel, stříbrné denáry z jedenáctého století. Ve vnitřku hory se podle pověsti ukrývá zlatý kůň, který se zde schoval před svými chamtivými pronásledovateli. Jiná pověst praví, že rozeklaná skaliska jsou zbytky prokletého bohatého města.
Z mystických bytostí se tu prý vyskytují bludičky, permoníci (lze tady nalézt zbytky po důlní činnosti). Ve smaragdovém jezírku na úpatí hory, pravděpodobně zatopeném lomu, prý žije hadí královna, svou zahrádku s léčivými bylinami pro chudé tu má dobrý duch brdských lesů Fabián, na vrcholu hory se občas zastavil zlý drak, který žil ve zdejších lesích, kromě něj se na hoře slétávaly i čarodějnice. Pozůstatkem hádky dvou místních obrů je kámen, který obři po sobě házeli, dříve se na svém kamenném loži balvan kýval.
Z našeho pohledu pejskařů je samotná hora skvělým, celoročně zajímavým a krásným výletním cílem. Jen v zimním období je vycházka náročnější, spíše pro zkušené turisty a psy, kteří jsou zvyklí na dlouhé zimní vycházky. Horu zpřístupňuje hned několik turistických cest z různých směrů, které tvoří několik variant výstupu. Vždy vás povedou krásným lesem k těm nejzajímavějším místům, ke smaragdovému jezírku, které má celý rok zelenou barvu, k viklanu co se neviklá, kolem skalisek Fabiánovy zahrádky, kde bylinky moc nerostou, ke Krkavčím skalám, dalšímu oblíbenému místu hadí královny, kolem několika vyhlídek k té nejkrásnější, Čertově kazatelně.
Na západ otevřená křemencová stěna, pod ní kamenné moře, takřka 300 metrů hluboké údolí říčky Litavky u vašich nohou, a neskutečně krásný výhled na brdskou vrchovinu. Při dobré viditelnosti jsou vidět i pohraniční hory. Vyhlídka je pomyslnou třešničkou na dortu, zvaným Plešivec, tak si jí užijte. Psiště si zde připnete raději na vodítko, aby někam nespadlo a ani vy neriskujte, sněhová pokrývka na Plešivci je krásná, ale může být i zrádná. Počasí se tady může změnit během minuty, ze slunečného dne je mžiku bílá tma s vichřicí a nečekaně silnými poryvy větru.
Výchozím bodem k výletu mohou být Jince, Lhotka nebo Běštín. Pokud pojedete vlakem, pak zastávka Rejkovice, ležící na trati Zdice Příbram nebo lokálkou z Hostomic pod Brdy.
Jedním z nejkrásnějších, ale také nejtajemnějších míst brdské vrchoviny je hora Plešivec. Leží stranou od pásma hřebenů táhnoucích se od Prahy i od střední části brdské vrchoviny, od níž je oddělena říčkou Litavkou. Přesto, že zdaleka nepatří k nejvyšším vrcholům a dosahuje pouze 654 m. n. m., je dominantou kraje. Jeho ze všech stran příkré skalnaté svahy a ploché temeno přitahovaly pozornost lidí po dlouhá staletí. Snad právě proto se na jeho plochém vrcholu nachází zbytky valů jednoho z nejrozsáhlejších hradišť (57 ha) na našem území, datovaného do období starší a mladší doby bronzové.
Délka dodnes patrných valů má bezmála tři kilometry. Vstupovalo se do něj třemi nálevkovitými branami, centrem byla pravděpodobně vnitřní akropole s rozlohou 16 hektarů. Je s podivem, že tu nikdy nebyl proveden systematický archeologický průzkum, alespoň není nikde uveden, přestože kam se v 19. století na hradišti koplo, tam byly nalezeny bronzové předměty, které končily v lepším případě jako hračky dětí místních vesničanů, v horším jako cenná surovina pro místní kováře. Některé nálezy vesničané odevzdali, ty jsou uloženy v depozitářích muzeí, většina byla během času nenávratně zničena. Klíčem ke vzniku a prosperitě hradiště, byla pravděpodobně prastará cesta vedoucí z jihu na sever údolím říčky Litavky, i okolní naleziště rud, které zdejší lid uměl zpracovávat.
Zbytky valů a množství bronzových předmětů zde nalezených jitřily fantazii lidí o pokladech ukrytých v hoře. Jeden skutečný se zde našel, stříbrné denáry z jedenáctého století. Ve vnitřku hory se podle pověsti ukrývá zlatý kůň, který se zde schoval před svými chamtivými pronásledovateli. Jiná pověst praví, že rozeklaná skaliska jsou zbytky prokletého bohatého města.
Z mystických bytostí se tu prý vyskytují bludičky, permoníci (lze tady nalézt zbytky po důlní činnosti). Ve smaragdovém jezírku na úpatí hory, pravděpodobně zatopeném lomu, prý žije hadí královna, svou zahrádku s léčivými bylinami pro chudé tu má dobrý duch brdských lesů Fabián, na vrcholu hory se občas zastavil zlý drak, který žil ve zdejších lesích, kromě něj se na hoře slétávaly i čarodějnice. Pozůstatkem hádky dvou místních obrů je kámen, který obři po sobě házeli, dříve se na svém kamenném loži balvan kýval.
Z našeho pohledu pejskařů je samotná hora skvělým, celoročně zajímavým a krásným výletním cílem. Jen v zimním období je vycházka náročnější, spíše pro zkušené turisty a psy, kteří jsou zvyklí na dlouhé zimní vycházky. Horu zpřístupňuje hned několik turistických cest z různých směrů, které tvoří několik variant výstupu. Vždy vás povedou krásným lesem k těm nejzajímavějším místům, ke smaragdovému jezírku, které má celý rok zelenou barvu, k viklanu co se neviklá, kolem skalisek Fabiánovy zahrádky, kde bylinky moc nerostou, ke Krkavčím skalám, dalšímu oblíbenému místu hadí královny, kolem několika vyhlídek k té nejkrásnější, Čertově kazatelně.
Na západ otevřená křemencová stěna, pod ní kamenné moře, takřka 300 metrů hluboké údolí říčky Litavky u vašich nohou, a neskutečně krásný výhled na brdskou vrchovinu. Při dobré viditelnosti jsou vidět i pohraniční hory. Vyhlídka je pomyslnou třešničkou na dortu, zvaným Plešivec, tak si jí užijte. Psiště si zde připnete raději na vodítko, aby někam nespadlo a ani vy neriskujte, sněhová pokrývka na Plešivci je krásná, ale může být i zrádná. Počasí se tady může změnit během minuty, ze slunečného dne je mžiku bílá tma s vichřicí a nečekaně silnými poryvy větru.
Výchozím bodem k výletu mohou být Jince, Lhotka nebo Běštín. Pokud pojedete vlakem, pak zastávka Rejkovice, ležící na trati Zdice Příbram nebo lokálkou z Hostomic pod Brdy.