Studánky na Křemešníku
Pro většinu lidí je Křemešník šiškou salámu. Pro turisty, výletníky a pejskaře je příjemným, dobře dostupným vycházkovým cílem, s bezproblémovým parkováním. Místem příjemné odpolední či dopolední vycházky nebo víkendového výletu. Věřícím je znám jako významné poutní místo.
Křemešník je jeden z malebných zalesněných kopců českomoravské vrchoviny, který stojí za návštěvu, svou nadmořskou výškou 765 m. n. m. patří na Vysočině k těm nejvyšším. Může se pochlubit krásnou a zajímavou přírodou, bohatou historií i čilým současným životem.
V minulosti se zde těžilo stříbro, své těžební revíry tu měli ve 13. a 14. století Rožmberkové a Trčkové z Lípy. Pozůstatky po zdejší důlní činnosti, staré štoly sloužily v pozdější době jako obydlí poustevníků řádu františkánů a ivanitů.
V souvislosti s tím se jeví jako reálná pověst o pelhřimovském měšťanovi Matouši Chejstovském, který prý v roce 1555 při cestě přes Křemešník spadl do staré opuštěné důlní štoly. Vystrašený a potlučený se modlil k Nejsvětější Trojici. Slíbil, že pokud přežije, postaví na vrcholu Křemešníku kapli a zasvětí ji právě Svaté Trojici. Přežil a svůj slib splnil. Jím vystavěná původní dřevěná kaple byla během následujících století několikrát přestavěna a rozšířena. Svou současnou barokní podobu získal poutní chrám roku 1750.
K oblibě poutního či výletního místa bezesporu přispěly zdejší studánky s čistou pramenitou a velmi chutnou vodou. K navštěvovaným patří Stříbrná studánka, jejíž vody vyvěrají ze starého stříbrného dolu. Voda obsahuje koloidní stříbro, které má dezinfekční účinky. Studánka nezamrzá a doposud nikdy nevyschla. Nejzajímavější ze zdejších studánek, a věřící veřejností uctívaná, je Zlatá studánka. Dle pověsti si během třicetileté války jeden voják vymýval její vodou svá zranění a ta se velmi rychle zhojila. Od té doby je voda ze studánky považována za zázračnou. Voda je velmi čistá, neobsahuje takřka žádné minerály, naopak obsahuje koloidní stříbro a je mírně radioaktivní. To ničí bakterie a uchovává uskladněnou vodu pitnou. Zajímavé je, že studánka má vodu pouze od prosince do začátku léta. Traduje se, že pokud má studánka vodu i na podzim, bude v tom roce válka. Na podzim roku 1938 i v podzimních dnech roku 1939 studánka vodu měla.
Nad „zázračnou“ Zlatou studánkou byla v roce 1689 vystavěna kaple. U ní začíná křížová cesta 14. zastavení, je zhotovena podle návrhu V. Foerstra, stoupá na vrchol Křemešníku k poutnímu chrámu. Posledním zastavením je jeskyně, symbolizující Boží hrob – v něm je uložena kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína Bílka. Křížová cesta končí u jedné u dominant vrcholu Křemešníku, nedokončeného větrného zámku, který nechal za první republiky vystavět rytec a medailér Josef Šejnost.
Nejmladší významnou stavbou na vrcholu Křemešníku je telekomunikační věž, lidově zvaná „Pípalka“, postavená v roce 1993, slouží i jako rozhledna. K vyhlídkové plošině, která se nachází ve výšce 40m vede 205 schodů. Po jejich zdolání se vám naskytne kruhový výhled na část Vysočiny, včetně jejího nejvyššího vrcholu Javořice.
Z botanického hlediska jsou vrcholové partie Křemešníku natolik cenné, že tady byla v roce 1985 vyhlášena státní přírodní rezervace. Zpřístupňuje jí tříkilometrová naučná stezka, která v deseti zastaveních informuje o zdejší přírodě, přírodních a historických zajímavostech.
Východiskem ke všem výše uvedeným zajímavostem může být parkoviště u nově zrekonstruovaného (dříve poutního) hotelu, který se nachází v blízkosti vrcholu. Dalším parkovištěm, které můžete použít při svém výletu, je parkoviště u dolní stanice místního lyžařského vleku. Kopec protíná i několik turistických cest z různých směrů.
Křemešník je živým poutním místem, patří pod farnost Pelhřimov. Na jejích webových stránkách najdete čas místních bohoslužeb i poutí, kdy zde bývá poměrně rušno. Je na vás, který den a jaký čas si k návštěvě vyberete. Pokud se rozhodnete projít si též křížovou cestu, pak raději své psiště připnete na vodítko a nechte ho na něm i v okolí poutního chrámu.
Pro většinu lidí je Křemešník šiškou salámu. Pro turisty, výletníky a pejskaře je příjemným, dobře dostupným vycházkovým cílem, s bezproblémovým parkováním. Místem příjemné odpolední či dopolední vycházky nebo víkendového výletu. Věřícím je znám jako významné poutní místo.
Křemešník je jeden z malebných zalesněných kopců českomoravské vrchoviny, který stojí za návštěvu, svou nadmořskou výškou 765 m. n. m. patří na Vysočině k těm nejvyšším. Může se pochlubit krásnou a zajímavou přírodou, bohatou historií i čilým současným životem.
V minulosti se zde těžilo stříbro, své těžební revíry tu měli ve 13. a 14. století Rožmberkové a Trčkové z Lípy. Pozůstatky po zdejší důlní činnosti, staré štoly sloužily v pozdější době jako obydlí poustevníků řádu františkánů a ivanitů.
V souvislosti s tím se jeví jako reálná pověst o pelhřimovském měšťanovi Matouši Chejstovském, který prý v roce 1555 při cestě přes Křemešník spadl do staré opuštěné důlní štoly. Vystrašený a potlučený se modlil k Nejsvětější Trojici. Slíbil, že pokud přežije, postaví na vrcholu Křemešníku kapli a zasvětí ji právě Svaté Trojici. Přežil a svůj slib splnil. Jím vystavěná původní dřevěná kaple byla během následujících století několikrát přestavěna a rozšířena. Svou současnou barokní podobu získal poutní chrám roku 1750.
K oblibě poutního či výletního místa bezesporu přispěly zdejší studánky s čistou pramenitou a velmi chutnou vodou. K navštěvovaným patří Stříbrná studánka, jejíž vody vyvěrají ze starého stříbrného dolu. Voda obsahuje koloidní stříbro, které má dezinfekční účinky. Studánka nezamrzá a doposud nikdy nevyschla. Nejzajímavější ze zdejších studánek, a věřící veřejností uctívaná, je Zlatá studánka. Dle pověsti si během třicetileté války jeden voják vymýval její vodou svá zranění a ta se velmi rychle zhojila. Od té doby je voda ze studánky považována za zázračnou. Voda je velmi čistá, neobsahuje takřka žádné minerály, naopak obsahuje koloidní stříbro a je mírně radioaktivní. To ničí bakterie a uchovává uskladněnou vodu pitnou. Zajímavé je, že studánka má vodu pouze od prosince do začátku léta. Traduje se, že pokud má studánka vodu i na podzim, bude v tom roce válka. Na podzim roku 1938 i v podzimních dnech roku 1939 studánka vodu měla.
Nad „zázračnou“ Zlatou studánkou byla v roce 1689 vystavěna kaple. U ní začíná křížová cesta 14. zastavení, je zhotovena podle návrhu V. Foerstra, stoupá na vrchol Křemešníku k poutnímu chrámu. Posledním zastavením je jeskyně, symbolizující Boží hrob – v něm je uložena kamenná socha Kristova těla od sochaře Antonína Bílka. Křížová cesta končí u jedné u dominant vrcholu Křemešníku, nedokončeného větrného zámku, který nechal za první republiky vystavět rytec a medailér Josef Šejnost.
Nejmladší významnou stavbou na vrcholu Křemešníku je telekomunikační věž, lidově zvaná „Pípalka“, postavená v roce 1993, slouží i jako rozhledna. K vyhlídkové plošině, která se nachází ve výšce 40m vede 205 schodů. Po jejich zdolání se vám naskytne kruhový výhled na část Vysočiny, včetně jejího nejvyššího vrcholu Javořice.
Z botanického hlediska jsou vrcholové partie Křemešníku natolik cenné, že tady byla v roce 1985 vyhlášena státní přírodní rezervace. Zpřístupňuje jí tříkilometrová naučná stezka, která v deseti zastaveních informuje o zdejší přírodě, přírodních a historických zajímavostech.
Východiskem ke všem výše uvedeným zajímavostem může být parkoviště u nově zrekonstruovaného (dříve poutního) hotelu, který se nachází v blízkosti vrcholu. Dalším parkovištěm, které můžete použít při svém výletu, je parkoviště u dolní stanice místního lyžařského vleku. Kopec protíná i několik turistických cest z různých směrů.
Křemešník je živým poutním místem, patří pod farnost Pelhřimov. Na jejích webových stránkách najdete čas místních bohoslužeb i poutí, kdy zde bývá poměrně rušno. Je na vás, který den a jaký čas si k návštěvě vyberete. Pokud se rozhodnete projít si též křížovou cestu, pak raději své psiště připnete na vodítko a nechte ho na něm i v okolí poutního chrámu.